S Tomem a Danem vyrazíme v pět ráno na svítání slunce, abychom tu romantiku tady užili,
dokud nám zbývají síly na tak nesmyslně brzké vstávání. Stojí to za to, a navíc mi to
umožní získat přehled o terénu kolem a naplánovat další postup. Přes první pořádné sněhové
pole vycházíme ke svahu Gorelého.
Bagáž na vhodném místě u tekoucí vody odložíme a dál
na kopec jdeme na lehko. Je to docela příjemný výlet, skvělý na začátek, bez výraznějších
problémů a za bezproblémové orientace. V sedle začneme výstupem na jižní vrchol, kde
potkáváme partičku Francouzů s ruskými průvodci.
Obcházíme celý kráter, je nádherné počasí,
pěkné vyhlídky, vše jako na dlani. Ke kráteru vede na jižní a východní straně sněhový splaz.
Dohadujeme se, jestli by ta jízda byla k přežití, což je posléze testováno několika kameny.
Tuf je neskutečně lehký, takže k praktickému testování nic nechybí.
Když nás to unaví, tak přejdeme k
severnímu kráteru, nádherně vytvarovanému sopečnou činností. Dan se nechá zlákat a drsně
vyběhne i druhý místní vrchol a připojí se k nám až na sestupu.
Poprvé začínáme zjišťovat, že Martin je pomalejší než zbytek. U bagáže dáme krátkou jídelní
pauzu a já si zaběhnu se ošplouchnout do jezírka, které už na cestě nahoru vyzkoušel Dan.
Traverzem a pak podél svahu z kopce odcházíme z Gorelého směrem na Mutnovskou sopku. Vypadá
to, že Mutnovka postupně zesiluje svou činnost (tedy alespoň víc čmoudí). Při sestupu na
základní plato potkáváme první medvědí stopy. Musím říct, že v téhle výšce, kde není ani
nijak výrazný podrost, jsme ještě medvědy nečekali.
V půlce mezi Mutnovkou a Gorelým se před námi otevírá rozsáhlé sprašové pole - musí to tu
vypadat moc zajímavě, když zaprší. Po přechodu sprašového pole a prvním brodu (ani jsme
nemuseli sundávat boty - podívejte se na
fotky) rozložíme kousek nad ním v trávě tábor. Sice se ukáže, že voda není úplně čistá,
ale je to snesitelné a nikdo nemá chuť hledat ještě něco jiného. U tábora jsou opět medvědí
stopy - nezbývá, než si zvykat. Alespoň všechno
"voňavé" separujeme stranou od tábora. Brzy zalézáme do stanů, je tu dosti překomářeno.
