Den #6

21.7. - sobota

Ondrovi a Tomášovi se dopoledne podaří úžasný tah - objeví Juru, místního řidiče, který slíbí, že by pravděpodobně mohl sehnat náklaďák a vzít nás pod vulkán Gorelyj za 3000 rublíků. Odjezd je Jurou předběžně stanoven na čtvrtou odpolední. Předtím absolvujeme dost vypjaté shánění posledních zásob. Krajev není do poslední chvíle k nalezení, a my po krátkém rozvážení kupujeme korejský vařič - podaří se ho sehnat za pětistovku. Je to červená bedýnka cca 35x25x7cm. Vařič je to komfortní (kvalitní stojan na hrnce, piezo-zapalování J). Tomu bohužel odpovídá váha a neforemnost L. Bomba je válcovitá o průměru 6cm, vysoká tak dvacet. Je z hodně tenkýho plechu, takže nijak moc přetlakovaná, a tím pádem nemá velkou výdrž. Co chtít za třicet korun, že...

Teď už rychle do hotelu a balit. Od čtyř čekáme před vchodem, nicméně až někdy do půl šesté se nic neděje. Kluci se jdou za Jurou poptat, cože teda jako bude. Vrací se celí natěšený, že to je nádhernej ZIL, a že Jura se v něm šťárá, aby si byl jistý, že někam dojede. Konečně Jura auto zprovozní. Jelikož očekává, že tak jako tak bude muset pohraničníky uplácet a jen tak se tak daleko za město nedostane, vezme s sebou do auta i manželku a dceru. Zkrátka je to legrační rodinný výlet. Skrz město raději projíždí po přilehlých polních cestách, přece jen o policajty nijak zvlášť nestojí. My Češi jsme všichni na korbě a hrozně se tam klátíme sem tam, schováváme se malí skautíci, aby nás nikdo nezahlídl. Paš jedna báseň.

Na vojenském postu pod chatou Naděžda, cca po hodině cesty, Jura zastaví a k našemu překvapení nás prostě nahlásí a nechá vystoupit. Kolem bojová technika, tanky, vojáci s kalašnikovy, navezené hromady sněhu jakožto retardéry. Jura dohodne úplatek směšných 70 rublíků, pokouří s vojáčky a takto zlegalizováni se vydáváme dál.

Nevyjeli jsme zrovna brzo, a tak se čas krátí. Jura musí každých pět kilometrů zastavit, vypustit všechnu vodu z vařícího chladiče a nabrat další. Ke konci už se mu moc nechce pokračovat, ale trváme na dohodnutém místě výsadku. K našemu překvapení tam pak s rodinou připraví "malý" piknik pro osm lidí. Trochu ujíme a po osmé hodině vyrážíme pod vulkán Gorelyj. Naproti sopce přes údolí najdeme nádhernou plošinku s vodou, a tak po chabé hodině chůze kolem desáté hodiny večer bivakujeme.