Den #27

11.8. - sobota

V předtuše problémů s odjezdem z takové obrovské slavnosti se chceme dostat k lístkům na autobus co nejdříve. Proto když se jako první přinutím vstát, tak hned mířím ke kase. Kasa ale neotvírá tak, jak by podle rozpisu měla. Až mnohem později odpoledne dostaneme mlhavý příslib, ať to zkusíme druhý den L.

Kluci furt chrápou, tak se toulám po okolí, potkávám Tomáše a rozhodneme se posnídat v altánku před muzeem. Taky se pak koukneme dovnitř, ale kromě starých fotek tam až tak nic není. Ostatní se přece jen časem uvedou do provozuschopného stavu. Opět se vykoupeme, a pak už začíná program – folklórní vystoupení na břehu řeky za městečkem. Ze začátku to vypadá úplně hrozně, je tam spousta nenadaných, necharismatických zpěváků z celého bývalého SSSR. Svojí přítomností mají celé slavnosti dodávat punc mezinárodní události.

Pak se ale začne chystat místní soubor, jsou komplet v krojích. Taneční představení, která předvedou, nám prostě vyrazí dech. Jsou skvělí, jsme z nich opravdu unesení. Nakonec, kolem šesté hodiny, se s Tomem a Martinem ještě dostaneme k rybí polévce, která se tu rozdává zdarma v rámci festivalu J. Jako inostránci dostáváme do ešusů speciální porce.

Večer bylo v plánu pokračovat v předešlé noci, má probíhat oficiální diskotéka v nějakém sále. Když tam dorazíme, zjistíme, že je nacpaný omladinou do čtrnácti let, taková podpásová konkurence nás zcela odradí. Jediné dvě další hospody jsou už dávno obsazené. Začíná pršet, tak kupujeme alespoň nějaké to pití do chatky, ale všichni jsou ztahaní po včerejšku, na pití chybí chuť, na nějaké to povídání taky a tak někdy kolem jedenáctý rychle vytuhneme. Kromě vystoupení proběhl celý den extrémně flegmaticky, což si na jednu stranu uvědomujeme, na druhou stranu nám to zatím nějak moc nevadí.